Povedené sdílení znalostí v nákupu7. 10. 2012 12:05Nějaká tři - čtyři léta zpět jsem na seminářích, kterých jsem se aktivně účastnil, od nákupčích začal slýchávat, že bychom měli mít širší záběr, že to děláme fajn, ale aukce jsou málo. Zaznívalo to jak z české, tak i ze slovenské strany. Nákupčí nám stále fandili, jezdili a ... jezdí za námi, ale jejich potřebu jsme neuspokojili, byli jsme zcela zaměřeni na svůj výrobek. A tak do toho skupinka brněnských nákupčích kolem Františka Němečka JMP v lednu praštila. Začala uskutečňovat svou vizi, bez nároků na honorář, či slávu. 13. 9. se uskutečnilo první celorepublikové nákupní setkání této nezávislé nákupní platformy. Bylo věnováno sdílení znalostí. Workshop byl velmi dobře zakomponován do programu Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně. Cca 80 nákupních profesionálů si přišlo poslechnout své kolegy ve zbrani - branži a hlavně podiskutovat, seznámit se. Ač jsem se zúčastnil, nemohu podat více svědectví, situace na dálnici Praha- Brno mi nedopřála dostavit se včas, ale evidentně se účastníkům nechtělo domů a byli plni pozitivních dojmů. Z WS je ale videozáznam, který si je možné opatřit zde: http://www.znalostninakup.cz/pages/nase-konference-workshopy/ Program semináře13:00 – 13:10 Úvod, přivítání účastníků a představení akce. Uvede: Ing. Tomáš Moravec, obchodní ředitel Veletrhy Brno, a.s. 13:10 – 13:35 Znalosti a knowledge management. Jaké máte znalosti, jak je využít u sebe i ve firmě Přednášející: Ing. Lenka Šimarová, ředitelka Centra personálních služeb, RWE Transgas, a.s. 13:40 – 14:05 Jak vnímáme nákup a nákupčí? Jak nás nákupčí vnímá druhá strana, aneb požadavky na nákup z pohledu generálního ředitele. Přednášející: Ing. Petr Fajmon, MBA, generální ředitel Brněnské teplárny, a.s. 14:10 – 14:35 Sdílení znalostí v nákupu. Jak pracovat se znalostmi a sdílet je jako konkurenční výhodu nákupu. Přednášející: Ing. Alex Bém, MBA, ředitel nákupu T-Mobile Czech Republic a.s., člen mezinárodní organizace nákupu Deutsche Telekom 14.40 – 15:05 Kam kráčíš, nákupe? Jaké jsou možnosti, perspektiva a trendy v nákupu. Přednášející: Ing. Eva Novotná, Flextronics International GmbH, Wien, Senior Industrial Sourcing Manager a „Global Supply Chain global mechanical parts.“ 15:10 – 15:30 Praktické možnosti sdílení znalostí a know-how, sdílení s BVV, www.znalostninakup.cz Přednášející: Ing. L. Mannová, vedoucí odboru nákupu Veletrhy Brno, a.s., Ing. František Němeček, MBA, vedoucí koordinace služeb Jihomoravská plynárenská, a.s. a RWE Distribuční služby, s.r.o. 15:30 – 15:35 Zakončení a poděkování účastníkům 15:35 – 16:20 Coffee break s know-how Panika ve vládě11. 9. 2012 13:33BIS o aukcích nenapsala nic, ale i to stačilo vyvolat zděšení místopředsedkyně vlády pro „Transparentnost“. Postěžovala si, jak NERVové říkali, že je to neprůstřelné a teď taková šlamastyka. Karolína Peak pak dále říká, že to celé bude potřeba napravit vývojem dokonalého systému za stovky miliónů Kč, viz novinky.cz! Jsem z té nezkušenosti a povrchnosti dost přešlý. Vidím, jak někde někdo zvedá telefon, píše na správné místo: „Já jsem vám to říkal, zakažte to, dokud je čas“ a taky vidím, co jedna věta nadělá radosti novinářům v okurkové sezóně. Blbé na tom je, že se takto povrchně k tomu vyjadřuje i můj starodávný přítel M. Kaplan: „Plus mínus v jedné aukci ze stovek (je aukce zmanipulovaná, pozn.autora). Ovšem každý z poskytovatelů má asi jiné výsledky.“ Vzhledem k tomu, že jsem u toho byl, musím říct, že NAR (e-aukce PROe.biz) žádné výsledky nemá, má jen indicie - už 11 let. NAR i já víme o neúmyslné hlouposti na Českokrumlovsku a dvou prokázaných manipulacích s aukcemi, které ale řídil zaměstnanec jednoho našeho klienta. Dělal to tak, že v kolonce požadované množství měl napsáno v prvním případě 1 a v druhém 10. Tato množství byla pro smluveného dodavatele indikátorem, že se toto zboží nekoupí a tedy může snižovat cenu, o kolik chce a získávat tak dobrou cenu u opravdu nakupovaných položek. Změna množství z 1 na 10 v druhém případě bylo ochranné opatření, protože při jednom poptávaném kusu musíte dát hodně velkou slevu (v prvním případě to bylo přes 30 %), a to je nápadné. Na tuto skutečnost přišel ale jeho osvícený vedoucí. Co BIS zveřejnila v části Správa národního majetku: „Nadále docházelo k dohodám uchazečů o společném postupu ve výběrových řízeních. BIS zaznamenala případy, kdy v průběhu elektronické aukce použila část uchazečů skrytý způsob dorozumívání, které mělo sloužit k rozpoznání jinak anonymních účastníků aukce. Smluvené společnosti si před aukcí přidělily jedinečné dvouciferné kódy, které pak uváděly v jimi nabízených cenách. Ani zavedení elektronických aukcí, které měly zamezit netransparentním postupům při zadávání veřejných zakázek, tedy nestačilo samo o sobě zabránit nejrůznějším pokusům o machinace uchazečů“. Také jsem si položil otázku: „Překvapila vás zjištění, s nimiž přišla BIS?“ Ano, překvapila. Píše se tam, že se „některé“ firmy domlouvaly pomocí kódů. To je ale nedostatečné pro manipulaci aukce, musely by se domlouvat všechny, zájmem je dostat co nejvyšší cenu, ale pokud v koluzi nejsou všichni, znamená to, že cena je pro konkurenceschopnou firmu stále zajímavá a podhodí ji. Senátorka a starostka Žďáru nad Sázavou, Dagmar Zvěřinová, napsala k tématu toto: „Elektronické aukce určitě pomohly, ale nejsou všelékem a nedají se použít ve všech případech. Zároveň platí, že systém nikdy nelze nastavit tak, aby vyloučil selhání člověka. Nejdůležitější je, aby si každý úředník i dodavatel uvědomil, že machinace při výběrových řízeních nejsou nějakým nevinným prohřeškem, ale těžkým kriminálním činem.“ Tedy, BIS má sice indicie, mohla by mít i důkazy o tom, že někteří se domlouvali, ale konkrétně, jak tento příběh BIS sama popisuje, to nestačí na prokázání, že celá aukce dopadla špatně. Takže informace pro bullvár. (V 89. se šuškalo, že celou sametovou revoluci spískali STBáci, že by teď BIS takto řídila protikorupční politiku vlády?) Více se o aukčních hrách dočtete v knize vydavatelství Grada Firemní nákup a e-aukce, v části Jaké vztahy mezi firmami, jsou-li vyzvány k elektronické soutěži, panují. Transparentní novela, aneb co bylo v té krabici?14. 10. 2012 18:09Na konferenci pořádané společností Otidea k veřejným zakázkám jsem se svezl Regiojetem. Prý, co bych si dal z jejich nabídky? Řekl jsem, že později. Později jsem chtěl mátový čaj a bylo pozdě. Bylo mi sděleno, že ten se vydává jen po výjezdu z Ostravy. Vzhledem k tomu, že pro mě je i v Pardubicích stále po výjezdu z Ostravy, neporozuměl jsem. Možná, kdyby to bylo řečeno anglicky prostým minulým časem, pochopil bych lehce se zpožděním, které vláček postupně nabíral . Loni jsem se na tuto konferenci nedostal, byla vyprodána a tak jsem se s předstihem přihlásil, zvědav o co přicházím. Moderátor Jan Pokorný, nositel věhlasného moderátorského jména, dával tušit příjemnou atmosféru. Konferenční propriety byly zabaleny do Rathovy krabice od bot, což jen podtrhovalo alias název konference. A kolem krabice se to točilo po celou konferenci. Pro moderátora to byla živná půda a lidé se tím opravdu bavili. Ještě že to tenkrát nebyla krabice od mikrovlnky nebo televize. První tři příspěvky byly předneseny z úst pořadatelských. Kateřina Koláčková vyzdvihla podlimitní zjednodušené řízení jako opravdové zjednodušení administrace veřejné zakázky. Zjednodušení je však jen do momentu prokázání kvalifikace vítězného dodavatele originály či ověřenými kopiemi. Nemá-li zde dodavatel správné datum, můžete narazit. Druhý přednášející Martin Polák hovořil k profilu zadavatele. Co to má umět, je o vyhláškách a tak k tomu přidám jen svůj komentář. Neznám žádné profily zadavatele ani ty, které byly certifikovány autoritou k tomu určenou, že by splňovaly beze zbytku podmínky předpisu, kterým jsou profily předepsány. Žádný z těchto nástrojů nedisponuje možností ověřit si pravost profilu. Není zde dostupný kvalifikovaný certifikát, který by zaručil ověření, že stránka není podvrh. Radomír Hesoun pak hovořil o dalším vybraném tématu - tématu budoucnosti, a to o osobách se zvláštní způsobilostí a nastínil zde, co by taková osoba měla umět. Měla by být ekonomicky a právně znalá s praxí deset let. Vzhledem k tomu, že tyto osoby budou spolurozhodovat o zakázkách nad 300 mil. Kč. a to budou většinou velké a vleklé stavební či speciální strojní a přístrojové investice, měly by tyto osoby o tomto oboru něco rovněž vědět. Tedy umím si zde představit i technické oborové specializace. Přednášející poukázal také na kontroverzní aspekt tohoto institutu. Osoby zvláštně způsobilé budou muset býti v zaměstnaneckém poměru se zadavatelem. Rozumějme v podřízeném vztahu, což může objektivitu rozhodování opět významně ovlivňovat. Od půle roku 2012 mají ústředně řízené organizace (cca 450) povinnost nakupovat na e-tržištích. Ty byly zatím spuštěny dvě a třetí VortalGov bylo akceptováno k 1.10.2012. Konečně získal licenci někdo, kdo tuto činnost již dlouhodobě provozuje a má v oboru praktické zkušenosti. VortalGov představil ředitel společnosti Lukáš Zazvonil a to poměrně zajímavým způsobem. Jako společnost, která úspěšně provozuje portál ve 4 zemích Evropy, ale zároveň neuspěla při prvním pokusu se legalizovat v ČR, provedla průzkum spokojenosti se stávajícími tržišti (vzorek 15-ti% uživatelů). Průzkum jen potvrzuje závěry analýzy, kterou dělala společnost eCentre ještě před spuštěním e-tržišť. Tržiště se minula svému poslání. Tím měla být operativnost. Administrace je nekonečně zdlouhavá, nepřehledná. Například na jednom z již provozovaných tržišť je potřeba při zadání zakázky za 50 tis. Kč se proklikat 30 webovými stranami. Tato kritika nepadá ani tak na hlavu tvůrců e-tržišť ale na hlavu tvůrců projektu e-tržišť. Níže uvádím hlavní problematické body spojené s užíváním e-tržišť, tak jak je postihl průzkum Vortálu:
Na konferenci bylo ohlášeno, že i akceptace dalších dvou e-tržišť je na spadnutí. Jednoho z nich se nepřímo účastní i NAR marketing a to v části eaukcí. Ředitel NAR Milan Kaplan zde také byl, jedl, pil a co víc i promluvil. Za kec pultíkem z komunistické éry se necítil nijak doma. Hovořil k statistikám výběrových řízení, v kterých městští zadavatelé v roce 2011 v ČR a SK užili aukční princip pro hodnocení nabídek. Hodnoceno jich bylo cca 450. Výzkum naznačil, že kategorizace byla prováděna z názvů řízení a mohlo se stát, že některá z aukcí spadla do špatné přihrádky. Výzkumný tým byl překvapen z počtu realizovaných stavebních zakázek (víc jak 50%). Vzhledem k tomu, že obce vykonávají ve velkém především správu majetku, to nepřekvapí, spíš jen potěší, že se obce nebojí srovnávat stavební dodavatele. Zisk z tohoto srovnání je pak kolem 11%. Druhou největší aukční úsporu pak přináší IT – 8%. U energií výzkum ukazuje sice jen necelá 4 % aukčního příspěvku, ale oproti cenám minulých nákupů je to 16,7%, což jen podporuje výzkumy NAR z let 2009 a 10, kdy u energií bylo dosahováno 18,5% úspory. Výzkum dále velmi pěkně potvrzuje, že chování dodavatelů před aukcí není takové, že navýší cenu, ale naopak ji již dle odhadů minulých klání úměrně poníží.  MMR dostalo za úkol v rámci protikorupční strategie vlády zpracovat koncepci centrálního zadávání. O této problematice hovořil Pavel Brož z CS-Projektu. CS-Projekt je tvůrce projektu e-tržišť i NENu, projektů, které spolknou na 700 mil Kč. Jestli je to málo či mnoho na propagaci e-obstarávání, to je těžké předpovědět, ale povinnostní prvek pro ústředně řízené organizace by to rozpumpovat mohl. Zpět k centralizovanému zadávání. Po mnohaleté zkušenosti se sdružování nákupních objemů pochybuji, že centralizace přinese úspory. Velká centralizace určitě přinese oligopolizaci trhu, jen pár největších si dosáhne na takové objemy, a to vyvolá pravděpodobně pokusy o dohody a zdražení. Úloha transparence při robustních systémech je ošidná. Zodpovědnost se někde rozmělní, ledaže by systémy disponovaly něčím, čemu říká NAR marketing Milana Kaplana krabička či modul pro transparenci, který odhaluje nekorelované chování a neznamená to, že hned korupční. Transparence, jak ji pojímá společnost eCentre a její lídr V.Grygar, je někde jinde. Je o tom, že se porovnávají nákupy s referenčními cenami, jejich váženým průměrem, a významné odchylky nahoru dolů lze buď, pochválit nebo kriminalizovat, ale hlavně se z nich poučit. Nepoučitelní pak mají smůlu. Příspěvek pana Kračúna z Evropské komise byl o budoucnosti evropského government nákupu. Uvidíme, co přinese. Ideální by bylo, kdyby se ztransparentnil zákon o VZ nejlépe na jednu stranu, aby byl průhledný jak křišťál. To se asi nestane, ale co bylo pro mě nejvíce přínosné a stane se, že Evropa dá vale původnímu chápání sousloví „příliš nízká nabídka“. Příliš nízká cena neexistuje. Je jen na dodavateli kolik za svou práci chce, kolik nám chce případně darovat. Ve veřejném prostoru musíme hlídat jen příliš vysoké nabídky. A na závěr pan Jiří Svoboda MMR. Na jeho otázku měly by být aukce povinné či ne odpovědělo pro mě překvapivých 26% přítomných Ano. Srovnávat, srovnávat srovnávat i za cenu, že to někdy nejde. Zpět jsem se svezl s ČD, vlak se jmenoval Hukvaldy, ale já bych mu dal příznačnější název - Sahara. Za ½ l vody zde počítali 29 baťovských korun. Byla to příliš vysoká nabídka - od státní organizace. 4.10. 14:17 po výjezdu z Prahy, JZ. Novější příspěvkyStarší příspěvky |
Řešení (software)
|
