Vlezlý LinkedIn & Facebookovské manýry & Japonské eaukce7. 4. 2014 00:47Člověk zvládá vědomě udržovat „vztah“ s cca 150 lidmi, pak se začne zahlcovat, zapomínat, preferovat, přetvařovat a podezřele usmívat , … že jako ví, ale přitom neví. V nedávné minulosti síť LinkedIn velmi zagresivnila svou náborovou činnost a musel jsem její maily odstřihnout. Nejvíc dojemné byly denní informace, že si Karel Mrkvička nebo Ředkvička a Kocourek zobrazil můj profil a kolik lidí se nemůže dočkat, až budeme ve spojení a abych s podíval na novou fotku toho kterého?! Nevím, jestli můj kamarád, právě si čtoucí článek na LIn o Japonských aukcí, dostal info, že mu někdo čte přes rameno, ale radši jsem se práskl sám a pěkně si na toto téma splkl. Přikládám link tohoto aukčního článečku, jehož autor ticker aukce preferuje před klasickými reverzními, avšak vysvětlení dal prach bídné. http://blog.marketdojo.com/2014/03/why-buyers-should-embrace-japanese.html Rozumím osvobozujícímu pocitu skrytého výběru dodavatele nákupčím po tickeru. Nikdo ze soutěžících dodavatelů neví, jak vlastně na tom je a vyhrát může tedy každý. Tisíckrát se můžeme ptát proč. Zajímavý příklad zmatených licitujících použil pro názornou prezentaci japonské aukce Holger Plein z RWE: https://www.youtube.com/watch?v=2NSnShgwG3U . Ukázka je ze vzdělávacího programu „How to Be a Property Developer“. (Takové hlouposti se dají občas vidět i v internetových reverzních angl. aukcí, kdy nejlepší nabídka přebíjí sama sebe.) K Ticker anglickým, japonským aukcím pak více zde: http://zrnik.cz/obliba-ticker-aukci/ JZ Žofínské fórum & Sdílení nákupních dovedností Pha6. 4. 2014 16:14Na ZN (www.znalostninakup.cz) Lada Mullerová už sice popsala své zážitky a dojmy z tohoto skvělého nákupního setkání, ale nedalo mi, neb několik vystoupení zde, se vymykalo z běžných nákupních prezentací a zaslouží si bližší pozornost. Samotná forma je v českém i slovenském prostoru výjimečná. Krátká vystoupení (někdy přes příliš obecná) následovala moderovaná diskuse s přednášejícím v křesílkách. Dva výborní moderátoři Milena Machová a Jiří Vaníček kladli věcné dotazy a i vágní vystoupení najednou dostávalo smysl. Aleš Michl, portfóliový strátég, analytik Raiffeisenbank, a.s., zasadil dnešní krizi do historických souvislostí a řečí čísel exaktně popsal rozdíly mezi krizí roku 1925 a krizí z roku 2008.  Krizi, která svět postihla téměř před 90-ti lety, popisuje jako opravdu hlubokou bez alternativy. Krize současná však nepoznamenala světovou ekonomiku tak výrazně, jelikož firmy se dokázaly přepnout z trhů skomírajících (USA, EU) na trhy rostoucí (Asie) a ekonomicky spíš můžeme hovořit v této chvíli spíš o stagnaci. Dále pak poznamenává, že se třísetletý neustálý růst, kterému prvních 200 let vévodila Británie a po ní pak USA, zastavil. Díky zběsilému zadlužování po roce 2000 a současnému tlaku o jejich minimalizaci zde máme zpomalení - zastavení růstu. Připomíná také, že v době recese se náklady vždy snižují a také, že Česká republika si může blahopřát, že dosud Euro nepřijala. Velmi zajímavou informací byl fakt, že se americký energetický trh a evropský chová naprosto rozdílně. U plynu (2010-2012) v USA klesly náklady na 60%, kdežto v EU naopak vzrostly na 180%. (Komu pak v peněžence zůstane více peněz na útratu?) Za uložení si do paměti, nebo aspoň zde, stojí zásady budování nákupních aliancí od Pavla Říháka ředitele Frozen Alliance, a.s.: - 100% důvěra, - právní ukotvení povinností sdružení (až jednou důvěra případně nebude - vč. sankcí) nejlépe v akciové spol., - regionální rozdělení trhu - nepřekrývání se, - dobrý IS, - schopnost platit závazky. Pavel Říhák, v kontextu poslední zásady, připomenul, že dodavatelé budou vždy alianci chtít rozbít - obejít. Včasné platby jsou jedním z důležitých faktorů, které přispívají k jejímu udržení. Vystoupení Pavlíny Hajnové ředitelky Centers data, s.r.o., která zpochybnila opodstatněnost nářků velkých stavebních zhotovitelů, bylo určitě vodou na mlýn mnoha investorů. Velcí stavební dodavatelé mnohdy nechtějí investorům sdělovat položkové rozpočty, investor neví, co kupuje a za kolik. Menší stavební subdodavatelé pak nechtějí se stavebními giganty spolupracovat, skrze nízkou platební morálku. P. Hajnová rovněž zaujala poznámkou, že facility byznys se v USA děje přes prostředníka - právní firmu, která si umí vymoci plnění všech povinností, které vyplývají z diferencovaného a proporcionálního udržování stavebních a technologických objektů. JZ Střípky z eBF, Ostrava, listopad 2013 - VZ21. 11. 2013 22:06Mezinárodní ostravský aukční festival pod gescí Nar marketingu právě skončil. 40 vystoupení za dva dny se stihnout nedá. Těch k veřejným zakázkám jich bylo k polovině, ale ani takto zredukovaný pohled nepomáhá. Sdílení je jediným možným řešením a tedy zde jsou mé postřehy z toho, co jsem odchytil a věřím, že se na oplátku někdo připojí s jiným pohledem či opisem některých zajímavých příspěvků. Velmi zajímavé byly prezentace specialistů na veřejné zakázky, pánů Havlíka (tajemník města Žďár nad Sázavou) a Jiráska (ved.odd. VZ, město Most). Střet s hydrou, kterou je zákon o VZ, je jejich každodenní chleba. Stát nechce nic zadarmo, dokonce nemůžete ani dílčí položku získat zadarmo (ani příliš levně). A toto řešili v Mostě. Byli pokáráni zato, že po aukci nehodnotili tzv. příliš nízkou cenu (před aukcí tak učinili, ale UOHS rozhodl, že musí takovéto posouzení provést i po aukci). Ač se řada významných právníků a odborníků domnívá, že je toto usnesení dokonce v rozporu se zákonem, pan Jirásek doporučuje, po této zkušenosti, takovéto posouzení (jakkoli formální) provést. Poté se nebudou moci zákeřní stěžovatelé odvolávat. Na vysočině řešili podobný zapeklitý problém, kde se také asi brzy budou rodit noví stěžovatelé. Chtěli po vzoru jiných měst dopomoci svým občanům k lepší ceně energií. Úvaha, že by toto zorganizovali sami pro náročnou administraci procesu, byla brzy zavrhnuta a rozhodli se pro outsourcing po vzoru jiných samospráv. Ale jak vybrat někoho, kdo má získat mnohamiliónový kontrakt, především díky podpoře města, aby nebyl zvýhodněn oproti jiným soutěžitelům na tomto trhu. Když bylo eCentre a město Říčany ještě samo, tak to bylo jednoduché, jiní soutěžitelé tu prostě nebyli. Nyní, aby město někoho nezvýhodnilo v soutěži o tyto zakázky, musí podstupovat výběr i takovýchto subjektů. Město Žďár to vyřešilo posouzením smluvní dokumentace, úrovní volnosti občana při rozhodování se, nedovolení si žádných nároků, pohledávek dopředu a ani sankcí ….. a nabídlo svou podporu lepšímu z poskytovatelů služby. Umím si představit další řadu kritérií, vč. obchodní provize z transakce, ale nejspíš se budou města již brzy, díky konkurenční žárlivosti nabízejících, této možnosti zbavovat, anebo takového poskytovatele soutěžit: „Aukce na poskytnutí prostor MÚ a PR“J. J.Z. Novější příspěvkyStarší příspěvky |
Řešení (software)
|
