Nákupčí a žraloci9. 4. 2014 17:05Jako žraloci cítící krev na míle daleko jsou ti nákupčí, kteří užívají elektronické aukce k vyjednání lepších cen a podmínek nákupu. Nedalo mi, neb tato myšlenka, kterou jsem kdysi slýchával v aukčních pionýrských dobách, se s novými objevovateli Amerik neustále vrací. Člověka, který se touto problematikou zabývá přes deset let, by to nemělo překvapit, ale stejně něco stále hlodá: Kdo to říká, komu to svědčí? Ono to navíc nedává logiku, protože je to v přímém rozporu s jiným nařčením a to, že nákupčí mají vybudované vazby a nové dodavatele do dveří nepustí. Kdo z nákupčích toto mockrát už nezažil a nemusel se bránit takovýmto protimluvům? Jestli se někde rekrutují žraloci, tak potom u rychlokvašných konzultačních sourcingových firem. Znám jen jednu a ta nestojí za trestní oznámení. Ano, nákupčí mají rádi vztahy, jako každý zdravý člověk. Možná si řeknete: „Kdo by si nechtěl užívat výsostné postavení žádaného?“ Tomuto typu nákupčího již zvoní umíráček. Zrodil se ještě v dobách „šokializmu“, kdy nic nebylo k sehnání (tenkrát to bylo jen v obráceném gardu, jeho vnitřní klient musel žadonit o pozornost). Nákupčí profesionálové, takové vztahy nevyhledávají. A když nejsou profesionálové, tak si je prostě nemohou dovolit. Jak technologie, firemní kultura, tak i společenská kontrola jsou čím dál bdělejší. Zvlášť pokud jsou ve funkci vedoucího už několik let. Oběd s dodavatelem, pozvání na prezentaci inovací, či inspekční navštívení důležitého obchodního partnera je vnímáno jako něco nekalého. Proč asi? Protože ti samí nadřízení - ředitelé - motivují své „sales reprezentanty“, stranu prodeje, aby si nákupce koupili. Jak naschvál, ryba zase smrdí od hlavy. Vyjednávací taktiky disponují mnohými manipulativními technikami, a čím je produkt jednodušší, tím musí být manipulativnější. To mi připomíná, že na sklonku loňského roku jsem se účastnil farmaceutického semináře a tam se diskutující předháněli ve znemožňování navrhovatelů aukčních paragrafů na úhradu léků. Nevím, jestli daní parlamentáři jsou žraloci, jestli vlastní aukční firmy, nebo jsou jimi placeni, ale já vidím žraloky jinde. Mockrát jste to zažili, jak na sebe prodejci donášejí, žalují. To jsou ti méně vyspělí. Ale pak jsou tu ti podobni lobbistům (nákupčí by měl mít možnost setkávat se s lobbisty, jako parlamentáři), kteří říkají vztahy, a musíme si pomáhat, ale jak nejsou vyvoleni rup ty boty a jste na koberečku. Jednou jsou to vyzyvatelé lídrů trhu a jindy to bývají i lídři, když chtějí vyzyvatelům utnout tipec při občůrávání většího území, než se patří. Ve chvíli, kdy je trh takto skrytě dynamický, skýtá hojnou úrodu úspor. „Aukce na ně!“ Řeknete si. Neřeknete. Jste profesionálové a napřed si spočítáte, s jakým trhem máte dočinění. Taky myslíte za ty bouřliváky, nenecháte se svézt na vlně podrazů a myslíte dopředu. Plánujete, kultivujete a vyjednáváte s rozmyslem tak, abyste nepoškodili svou pověst a svou firmu. Na strategických trzích nehrajete vabank a ani to nedovolíte svým partnerům. Ale pokud víte, že byste mohli býti za svou rozvážnost popotahováni, tak zavírám oči. Tam, kde generál, akcionáři, zavelí úspory od A-Z, se musí pracovat již v jiném režimu, v režimu plánování a strategií. To se však často neděje. Mluvím teď o těch 80% uživatelů aukcí, kteří prostě hodí položky do stroje a čekají, co z toho vypadne. Problém je, že si to totiž i mohou dovolit, protože elektronicky soutěží právě na těch neparetních, 80% nevýznamných trzích, režijních, roztříštěných, maximálně obslužných (MRO) ale vysoce konkurenčních. Trhy s nízkou přidanou hodnotou, posílené snadným vstupem na ně, jsou aukčním kláním postiženy nejvíce. Sourcing strategických surovinových nebo technologicky TOP položek je ale jiná zodpovědnější zábava. Nákupčí a žraloci > Zpět V příštích pokračováních: Odfláknutý eSourcing - jen ať někdo nechce měřit to, co jsme ušetřili Pasti na aukční strojky I, II Posilování aukčních strategií Proč se nedaří elektronizovat nákupní operativu – P2P Best Practice (to taky může pokračovat více firmami) Odfláknutý eSourcing Procesy předcházející podpisu kontraktu jsou obecně zvané „sourcingem“. Kontrakt je završením této rozsáhlé analýzy. Ať chceme či ne, je to především marketing s kombinací hodnotového inženýrství. To celé je pak zapouzdřené v dobře zvládnutých (nejlépe elektronizovaných - automatizovaných) procesech s nastavenými kontrolními mechanizmy. Začíná to ale „neelektronickou“ péčí o dodavatelské trhy. Tyto vztahy budujeme proto, abychom byli důvěry hodni, ne proto, aby nás někdo podezříval z nekalých úmyslů (viz. Nákupčí a žraloci). Je zajisté svůdné, jsme-li v pozici dominantního zákazníka, se o své partnery nezajímat, nerespektovat je, případně se chovat i povýšeně. Děje se to, ale zajisté to nebude ve shodě i s tou nejhloupěji pojatou firemní kulturou. I pro své nezajímavé (C) dodavatele musíme vytvářet pozitivní vztahy – PR. Nemusí se jim věnovat TOP manažment, ale v každém případě nákupní profesionál, který netěží ze své pozice. (Jako příklad lze uvést trh stavebních prací, který byl v roce 2008 na svém dvacetiletém vrcholu a nyní již 4. rokem se nachází v slepé uličce. Dokonce je kriminalizován, ač největší zadavatel – stát, toto vše umožnil a způsobil.) Začínáme! Vnitřních klientů (technologů, marketérů, R&D) se ptáme, jaké jsou nejvhodnější produkty (parametricky-hodnotově) pro dosažení přidané hodnoty. Jak je získat a v jakých cenách, je úlohou strategických nákupčích, v osobní rovině pak případně i TOP manažmentu („A“ nedostatkové položky). U položek strategických, nemám na mysli direct položky jako takové, nebo nedostatkové, ale ty, které nám zaručují konkurenční výhodu, nákup, v rámci sourcingového procesu, asistuje jen po stránce zajištění kontraktu. Parametry takových nákupů si zajišťuje oddělení rozvoje a přípravy. U ostatních „A“ položek zajišťuje strategický nákupčí konkurenceschopnost:
Velkou výhodou nákupčích je, že strategické nákupy co do četnosti představují „pouhých“ dobře známých 20% položek a že 80% i více položek se rekrutuje na trzích s větší nabídkou než poptávkou a tedy naši dodavatelé se kdykoli potěší, budou-li požádání o navýšení dodávek. K nedostatkovým kritickým produktům ještě důležitá poznámka. Pro zajištění plynulých a bezpečných dodávek zde mírně vyšší cena může představovat větší konkurenční výhodu než cena nižší, protože při oživení trhu odběratelů, budou v první řadě uspokojeni ti zákazníci, z nichž má takový dodavatel dlouhodobý vyšší užitek, má s ním lepší vztahy. Co se mu vrátí v rychlejší reakci na zvýšenou poptávku a jeho zvýšený výkon je to, co trh očekává. Případná inovace pak už jen mile překračuje očekávání kupujícího. Vracíme se takto zpět ke vztahům jako základu dlouhodobé spolupráce. E-katalog (kancelářské potřeby, MRO, počítače atd.) popisuje prodejců linku a umožňuje Kupující rychle vyhledávat alternativní zdroje. Aukce by mohly být použity ke snížení ceny standardní položky. E-vyhledávání je vhodné hledat informace o výrobku, nové technologie, dodavatele a kanály, zvláště když na trh, pokud roztříštěné a potřeb může vyžadovat vlastní navržené řešení. Aukce jsou méně pravděpodobné, že účinný v roztříštěných trzích, kde Vlastní řešení je nutné. V roztříštěném průmyslovém odvětví, kde je nutné používat standardní výrobky aukce generovat za nižší cenu pro kupujícího. Prodejci mohou využít aukce přesunout přebytek zásob.Aukce bude účinný nástroj jak pro kupující a prodávající v tomto typu trhu. Výkon je to, jak podnik splňuje nebo překračuje požadavky a očekávání kupujícího. To zahrnuje jak produktů a služeb v rámci atributu cenu kontextu. Jinými slovy, hodnota doručeno kupujícímu. Kritickost Kritičnosti je význam produktu či služby v hodnotě vytvoření systému kupujícího. Tužky se však pravděpodobně bude rozhodující v provozu firmy, ale vysoce výkonné nátěrový systém může mít významný vliv na efektivitu výroby automobilů vedení. Důvěra Důvěra je výzkum a spekuloval o několik let. Naše definice důvěry je víra , že jeden vztah se bude jednat v nejlepším zájmu dalších partnerských [23]. Clalt Anderson a Narus [24] Wilson [22] definováno Clalt jako kvalita výsledku proti nejlepší dostupné náhradní partner. Je-li CLalt je malý, pokušení bude používat aukční ke snížení ceny. Velký Clalt bude tlačit kupujícího rozvíjet vztah. Cena budou dojednány. Komunikace Komunikace je včasné sdílení smysluplné a včasných informací [22] [24]. Dobrý komunikace dopady Clalt snížením transakčních nákladů podnikání prostřednictvím dostupnosti informací čímž se zvyšuje propast mezi firmy a alternativní dodavatele. Spolupráce Spolupráce je ochota spolupracovat s partnerem dosáhnout společných cílů a pozoruhodné výsledky. Jde o koordinaci plánů a aktivit. Dobrá komunikace je podstatné pro spolupráci být efektivní. adaptace Adaptace je základní pojem v modelové skupiny IMP. Jedná se o pozměňování firmyzpůsob, jak podnikání přizpůsobit potřebám partnera [25] [26]. Důvěry, spolupráce a úpravy kritický vliv. investice Investice, které jsou specifické vazby vztah partnerů dohromady. úpravy vliv že je třeba investovat. Důvěra umožňuje, aby firma investovat chráněné věří, že partner nebude využívat jejich Vztah / aukce Výsledkem modelu je síla touhy pracovat ve vztahu nebo použijte aukce k získání zboží. Mohlo by to být vyjádřena jako pravděpodobnost, že vztah bude se provozní režim. Je těžké neuvěřit, že se aukce pro kupující jako krev ve vodě se žraloky. Tlak na náklady snížení silné síly prosazující využívání aukcí Nicméně, jak je uvedeno v Model je proti síly, které vedou k rozvoji vztahů. Věříme, že vztahů, jak je známe dostane pod cenovým tlakem a musí být odstraněny v některých oblastech, jako je úspora díky nižší cena kompenzuje výhodu vztah Nákup odborníků je jedna síla, která zpomaluje rychlost přijetí aukcí. Jedná se obavy o svou roli ve společnosti, jako aukční model potřebuje méně lidí nákupu. Kupující, jako je jednání s dodavateli, jak známo, snižuje riziko. V rozhovoru s některými Zdá se, že kupující chce mít svůj koláč a sníst ho příliš. Oni říkali, že oni používali aukce testování trhu, ale vybrané své oblíbené dodavateli, protože není povinnost přijmout nejnižší nabídku. Významné změny v zadávání veřejných zakázek probíhají elektronického zadávání veřejných zakázek se vyvíjí. Tyto změny budou vzrušující doba pro odborníky a akademiky. JZ OTIDEA, Elektronické nástroje ve veřejných zakázkách, Praha 3.4.20147. 4. 2014 21:24To byl ale fičák! 180 minut, 14 přednášejících! Odpočítejte moderátorovo (Jakub Železný) uvedení a poděkování, často také upozornění, že se zase přetahuje, nahození prezentace na plátno, úvod a závěr řečníka a vyjde vám cca 10 minut na obsah přednášek, kde některé sčítaly k 20-ti slidům?! Je pravdou, že deset minut je místo, kde začne klesat pozornost auditoria, nevím však, jestli je ale třeba řečníka po nich poslat na střídačku. Pozitivní může být snad to, že nezajímavého tématu se rychle zbavíte. Asi nejlepším spotem, z mého pohledu, bylo hodnocení e-tržišť Lucii Žilkovou z Otidei. Prezentovala jak zkušenosti zadavatelů (217) tak i dodavatelů (150) a ke každé problematice měla i profesionální komentář (až na jeden, který jsem si dovolil okomentovat níže). Podobný průzkum prezentovalo i MMR (Ing. Marek Grill) a jelikož se data neodlišovala, uvádím zde srovnání spolu. Na dotaz:
Jak je to tedy s kvalitou ve veřejných zakázkách? Držme se zásady, že nikomu nemůže být nadržováno a na značku bychom neměli odkazovat. Potom musíme produkt parametricky popsat "URČIT KVALITU“ a tu i vyžadovat. Přijmeme-li pak nabídku, která neodpovídá tomuto zadání, tak buď na svou práci nestačíme, možná jen rezignujeme, nebo máme jiné úmysly. Poradci VZ říkají, užívejte hodnocení dle ekonomické výhodnosti, tak si zajistíte kvalitu. Má víc jak 30-ti letá praxe, mě naučila něco zcela jiného. Na kvalitu je zde hodnotová analýza a její výsledek je jedním z prvků kriteriálního (ekonomicky výhodného) TCO hodnocení. Určitě nemůžeme chtít po právnících, aby uměli to co inženýři, ale jsou to často oni, kteří ve veřejných zakázkách navrhují pravidla a na inženýrech je trochu je aspoň poučit:
Problém tržišť popsal i Zbyněk Miklík, obchodní ředitel komerčně nejúspěšnějšího NIPEZ tržiště Tendermarket. Ten poukázal na nezdravý trend posilování přímých zadání a také, že zakázky se zde nezadávají - nesoutěží, ale jen evidují ve stále větším měřítku. Rozdílný pohled má Tendermarket i na objem úspor, kdy MMR odhaduje cca 10%, avšak v TM vychází 20% (rozdíl mezi předb. hodnotou zakázky a nejlepší nabídnutou cenou). Další dva průzkumy byly z dílny Nar marketing, která se zaměřuje na e-aukce v municipalitách SK a ČR (anketa u 48 obsluhovaných subjektů a analýza 4400 aukcí provedených v municipalitách za 3 roky, poměřováno na 10000 tis. obyvatel). Nízké číslo oslovených v anketě překvapilo, neb na jiném místě NAR uvádí dlouhodobou spolupráci s cca 150-ti subjekty veřejného sektoru a u aukční analýzy pak dokonce účast 212-ti subjektů. V obsahu a v objektivitě je co zlepšovat, ale publikace zasluhuje pochvalu. Ještě krátké zastavení u přednášky k DNS. JUDr. Poremská z Masarykovy univerzity představila DNS a jejich přínosy. Když ale odpřednášela slide o délce procesu zpracování dílčí zakázky na MU, který činil kolem 98 dní, zapochyboval jsem o účinnosti jejich DNS. A to jsem byl dostatečně poučen v tom, že princip DNS nespočívá až tak v dynamizaci času (min. cca 3 týdny), ale v možnosti dynamicky zapojovat nové a nové dodavatele. Paní doktorka apelovala, abychom nahlédli do diplomové práce, kterou vedla. Tak jsem tak učinil a zjistil, že východiska pro měření doby trvání procesu pořízení dílčí zakázky jsou naprosto mylná. (Administrátor DNS provedl povinné tance pro dílčí zakázky v březnu (protože věděl, že bude nakupovat po celý rok s tím, že kdykoli některé zruší) a pak vždy s minimálně týdenním předstihem požádal účastníky DNS o nabídku.) Níže data, z kterých se v prezentaci vycházelo:  Zbytek už jen v bodech: Řešení NEN je MMR převzato k 1. testování. Registr smluv podle vzoru Slovenska prošel prvním čtením, nyní je ve výborech. ICZ představilo konkurenční nástroj NENu, svůj ICZ- VEZA. Na novelu spisové služby nezbyla energie. JZ Manažment nákupu 2014, 26.3.2014, konference Trend, Bratislava7. 4. 2014 08:58Třetí ročník nákupní konference slovenského Trendu, byl uvolněný a trendy, víc prostoru pro diskusi, méně manažerské sebekontroly, řada kvalitních řečníků i obsahu. Takto to samozřejmě nemusí vnímat všichni ze 140 nákupčích, kteří se koncem března sešli v Blavě v hotelu NH Gate One, neb ne všichni si našli místo u stolu, resp. byli tam náhodou. Většina z těch, kteří si čas vyšetřili, určitě litovat nemusela. První blok přednášek se věnoval nákupu jako součásti firemní strategie. Miloš Olejník (RWE) ve svém příspěvku poukázal na obtížnost vykomunikovat a získat více kompetencí pro nákup, který ač v miliardách je odrobinkou pod hojností tržeb se prohýbajícím stolem. Kaizen je zázračné slůvko pro postupné zlepšování a to Miloš Olejník zná velmi dobře. Za podpory partnerů z Accenture se mu podařilo za krátký čas dostat pod kontrolu (rozumějme do plánu strategického řízení nákupních kategorií) 83% nákupního obratu. Komparací starých a nových kontraktů, procesního vs. operačního pohledu a kompetencí svých lidí sestavil sourcingové týmy (k těm pak zde o kus dál), které se teď hlouběji zanořují do specifik jednotlivých kategorií, definují nové postupy. Vhled do problematiky nákupu v nadnárodní stavební společnosti poskytl Tomáš Wolf, Skanska CZ/SK. Minulý rok na Prucurement fóru v Praze patřila jeho přednáška k nejlepším a velmi jsem se na toto svěží vystoupení opět těšil. V Skanska mají nákupčí pod svou správou 73 % nákupního balíku. I tak je to 2x víc než v RWE a to na 2x méně nákupčích. Zkušenost Tomáše Wolfa je taková, že nákupčí do stavební branže nechtějí a nákupčí se zde musí vychovávat. Pozice je natolik odlišná, že ji nikde v průmyslu neužijí a to má vliv na karierní budoucnost těch zkušených z jiných průmyslů. V stavařině je například řada subdodávek a kooperací nakupována přímo projektovými týmy. Je tomu tak už jen proto, že projektů jsou stovky, jsou logisticky velmi roztříštěné a navíc se tito manažéři musí potýkat s místními, řekněme vstřícně patriotickými vlivy, které z centra nerozpoznáte. První blok završil Martin Lehár, který mimochodem rovněž prošel RWE nákupními branami, dnes v Nestle, kde po 4 roky vedl nákup přímých a nepřímých materiálů pro ČR a SR. Nyní zde působí jako lídr týmu pro péči o zákazníky. Jeho pohled a zkušenost je vzácným jevem. Nákupčí se často nedostávají na prodejní pozice, a když se o to pokoušejí, mnohdy jim to nejde. Kritické myšlení, kterým nákupčí musí vládnout, se často neshoduje s tím velkým úsměvem a nadšeneckým pozitivismem a přítulnosti prodejců. Dramaturg konference, novinář Luboš Jurina, podsunul nákupčím nádherné téma, které by se dalo nazvat: „A co já?“. Podtitul tématu zněl: „Obstarávateľ nehľadá len produkt, ale riešenie svojho problému“ RWE po třetí. Tam působil Martin Zelinka pěknou řádku let a byl vedle Miloše Olejníka (tenkrát VSE) hlavním lídrem elektronizace nákupních procesů této společnosti. Dnes je nákupním ředitelem ve společnosti Siemens Industrial Turbomachinery a téma na konferenci si vybral: Řízení vztahu s dodavatelem, hodnocení kvality produkce dodavatele, audit u dodavatele, SPI (Supplier proces integration). Téma elektronizace expeditingu v Siemens určitě rezonuje silně, dovézt něco z off-shore zemí a nemít potvrzenou kvalitu, je nemyslitelným jevem. Martin Zelinka se velmi dobře poslouchá a zapomínáte si někdy dělat poznámky, které vám pak chybí, když není k ruce konferenční materiál a až později bude jen virtuání ke stažení. Mířím tím trochu ke shodě příspěvku s navozeným tématem. Prostě to pojal jak Karel Otýs, nákupní specialista a pedagog, který vždy odpoví na dotaz, jestli se jej můžete něco zeptat: “Ptejte se mě, na co chcete, já Vám odpovím, na co chci.“ Tak si počínal(a) i další přednášející. (Odbočím, nebylo možné si nevšimnout, že mužská část přednášejících si vybírala místo ke svému přednesu v blízkosti půvabných dam sedících v první lavici vzdáleně od předsednického boardu. A bylo jim co závidět. V první lavici seděla děvčata z VUB. Byla navíc i aktivní a kladla těžké otázky. Nakonec si půvabu užilo i publikum.) Příspěvek, který přednesla Jana Dovičovičová z VUB (rovněž nebyl až tak náhledem do kuchyně nákupního týmu), byl dovedně popsaným procesním modelem strategického nákupu. Mladí nákupčí si ho museli užít, neb poučný byl. Je třeba poznamenat, že banky s racionalizací svých nákupů dlouho nikam nespěchaly, nebyly to nákladové společnosti. Zaspaly vše, co se dalo, až právě mimo VUB, která elektronizuje své tendry pěknou řádku let dozadu. Tu mladou dámu bylo milé poznat. Miloš Olejník, který měl svůj příspěvek i v této části, se do tématu trefil zcela. Výše jsem vzpomenul jeho práci s nově poskládanými sourcingovými týmy. Vše je to o lidech. Kdo je vlastně dobrý nákupčí? Jaké má mít kompetence? Takovéto neznámé se opět pokusil vyřešit se svým konzultačním partnerem, s kterým sestavili kompetenční a karierní model nákupčího RWE - 42 kompetencí („Není to trochu moc?“). Na žebříčku znalostí (povědomí, zvládání funkcí, schopnost interpretace, expert, školitel) stanovili požadavky na jednotlivé role a to celé dnes realizují. A taky to celé prezentovali velmi malým písmem, neb takto unikátní projekt, navíc v jeho úvodních fázích, nelze asi předat - třeba i jen konkurenci. Jako impulz byl přednes však postačující. Zdenko Lančarič, PPS Detva, další výjimka potvrzující pravidlo, je asi první generál, který vzešel z nákupu, kam naopak mnozí bývají odveleni. Výrobce svařenců pro významné producenty stavebních a strojních mechanizmů s nákupním budgetem 41 % z tržeb, kterých je cca 50 mil Eur, poblahopřál svým předřečníkům k sofistikované nákupní práci, na kterou on, ač kdysi nákupčí, nemůže ani pomyslet. Nákupní tým je daleko skromnější a zrovna tak i metody. Avšak dnes může z pohledu nové pozice se na nákup podívat taky jiným pohledem. Make or Buy je velkým tématem v jeho společnosti. Přílišné rozevírání investičních nůžek v době nestabilních tržeb je velkým strašákem a outsourcing některých komponent formou kooperací je nutností. Odpolední přednáška Wolfganga Rohroffa (Rohroff Car Consult, konzultant, bývalý šéf nákupu ve VW Bratislava) byla výjimečná a zasluhovala by, pro správné pochopení a uchopení, mnohonásobně více času. Téma „Dodavatel jako zdroj inovací“ pojal jako zásadní protipól sourcingu z „low cost countries“ (Tento muž je i poradce pro automotiv v Kazachstánu a Číně). Pan Rohroff nám posílá vzkaz a ve své studii uvádí, že z inovací vychází úspory (díky lepším produktům > 4%, díky lepším procesům >2,6%) lépe, než při hledání opačné cesty - levnějších produktů v off-shore zemích. Ve svém TCO schématu znázorňuje, že nevýrobní náklady, financování, transakční částky, ztracené příležitosti z nízké flexibility a někdy i pověst (dětská práce) jsou příliš vysoké na to, aby se takovýto sourcing dlouhodobě vyplatil a uvádí to na příkladu vysoce inovativního výrobku, jako je Lamborginy, který umí nakoupit baterie za 0,- (ale to jsme hooodně někde jinde). Ve svém výzkumu (název vzdělávací instituce, která jej realizovala, mi unikl) se zaměřil rovněž na to, co - kdo je zdrojem inovací (% ze 100): - Byznys partneři 37, Zaměstnanci 37, Zákazníci 35, Konkurenti 24, Prodej a Servis 23, a co bylo velmi pozoruhodné, že z R&D oddělení to bylo jen 24%, tedy spodní hranice. Z podobných důvodů General Motors zvýhodňuje dodavatele, kteří poskytují inovace. Dále uvedl, že tak jak se přesouvá výroba, tak se přesouvají i inovace (ale neměly by tam zůstat), toto dokumentoval na množství patentů, které v zemích přestěhované výroby vznikají (za posledních 20 let 100% nárůst). Mistr Rohroff svou prezentaci zakončil tématem o zrychlujícím se inovačním cyklu a vztahu mezi strategickým partnerem a preferovaným zákazníkem. Zde je příští potenciál úspor, říká: “Budoucí úspory nebudou v globálním sourcingu ale ve spolupráci“. (Dovolil bych si jen dovětek: „Spolupráce pod Damoklovým mečem!“) Spolupráci a férovost měl v podtextu i poslední blok přednášek. Poslední tři roky mám možnost vidět pana Ondreje Jombíka ZSE přednášet vždy v závěru konferencí. Zde jsou však často nastoleny všeobjímající témata o etice, družbě a přátelství. Přiznám se, že mi je to trochu líto, neb tento odborník umí mluvit předně o své profesi velmi zajímavě a věcně, i když i tato témata zvládá bravurně. Skvělé setkání, JZ Novější příspěvkyStarší příspěvky |
Řešení (software)
|
